Safari

Nejprve je třeba říct, že se nejednalo o „klasické“ safari, ale o pozemek velký cca 10 tisíc hektarů, jehož majitelé se snaží přispět k ochraně živočišných druhů odchovem a záchranou gepardů a dalších druhů divokých zvířat. Vzhledem k omezenému času, který tu na všechno máme, to ani jinak nebylo možné, týdenní pobyt někde venku by se nám určitě líbil, ale vedení školy a Evropské unii asi ne.

Autobusky nás vyzvedly v 6.45 a s jednou zastávkou na focení a druhou na snídani v pomalém fastfoodu v Ceresu jsme dorazili do Inverdoornu. Rychlá svačinka, rozdělení do posádek nákladních landroverů a hurá za zvířátky.

A dál vlastně ani není co psát. Zvířata zblízka ve víceméně volné přírodě (ostatně jaká příroda je dnes volná), krásná panoramata, zajímavé povídání řidiče / průvodce. Postupně jsme viděli leopardy, zebry, nosorožce, vodní buvoly, slony (resp. kly a uši v křoví, odkud je vyhnali až černoši pro druhou skupinu), antilopy, lvy, žirafu a další potvory, které neumím pojmenovat.

Ano, bylo poznat, že řidič ví, kam má jet, že nehledá. Zbytky sena pod nosorožci, posekaná tráva kolem lvů atd. byly jasným důkazem. Ale i přesto stál výlet určitě za to, přestože to nebylo to „pravé“ safari. Už se těším, až si v klidu prohlédnu fotky.

Večer slavil majitel Cube baru John narozky, a to v mezikontinentálním složení (Evropa, Severní a Jižní Amerika a Afrika), Pepík zase důchod, tak jsme to trošku rozdivočili. Ale přežili.