Ráno v 5.15 nás čekal mikrobus u hotelu, aby nás odvezl
do Gansbaai na potápění s velkými bílými žraloky (samozřejmě v kleci).
Nevím, kdo vymýšlel ty sedačky v mikrobuse, ale sedět se na nich nedalo,
takže v kombinaci s šílenou rychlostí, kterou náš šofér uháněl, vzal
náš plán na dospání v buse rychle zasvé.
Po příjezdu do Gansbaai jsme dostali snídani, pak instruktáž
u klece a hurá na moře. Na lodi bylo něco přes dvacet lidí (většinou Francouzi
a taky dva Rakušani, které jsem donutil mluvit se mnou německy) plus 5 členů
posádky.
Vždycky po pěti jsme si v neoprénech vlezli do klece. Posádka
se snažila pomocí návnady (zbytky ryb v kýblech a hlavy tuňáků na laně)
přilákat nějaké ty paryby. Když se blížil žralok, někdo vždy zavolal „už jede“
a někdy i směr odkud (ve svém jazyce), posádka klece rychle ponořila hlavy pod
vodu a pozorovala. Zbytek celou akci sledoval a fotil z paluby. Když
vedoucí zájezdu usoudil, že už ti v kleci viděli dost (cca po 15 – 20 minutách),
zavelel a do klece šlo dalších pět jedinců. Celkem se posádka klece vystřídala
čtyřikrát, přičemž ta poslední už neviděla ani žraloka (ale všichni byli
podruhé, takže to až tak nevadilo).
Dojmy jsou veskrze pozitivní, žraloky jsme mohli pozorovat
opravdu velmi zblízka (cca 1 – 2 metrů). Kluci byli docela velcí, kolem 2,5 – 3
metrů. Takže fajn. Jediným negativem byla opravdu hodně studená voda, která do
ne zrovna nových neoprénů zatékala všemi možnými otvory, takže jsme z vody
vylézali opravdu hodně zmrzlí. Hodně zmrzlí. No my neštíhlí jsme měli trošku
výhodu.
Po akci rychlý oběd, nákup suvenýrů a DVD z potápění
a stejnou rychlostí jako sem zase zpět na hotel.
Žádné komentáře:
Okomentovat