Došla hotovost. Nezbývá, než vyrazit za penězi. A to je tak trošku
matematická úloha. Při výměně ve směnárně si vezmou poměrně vysoký poplatek
(cca 150 Kč), navíc prudí a chtějí doklady. Pokud se platí kartou, připočítají
si 3 – 3,5 % poplatek. Jak je to u výběru z bankomatu, nevím. Tak jsem to
zkusil a čekám na výpis. Ostatně najít bankomat, to není jen tak. Bankomat se
řekne ATM. Ten první, který jsem našel, měl k dispozici hotovost 20 R,
tedy necelých 50 Kč. A to není na týden nic moc. Nakonec jsem našel jeden na
benzince se super zabezpečením – velkým zrcadlem nahoře, aby se člověk mohl
podívat, kdo za ním stojí a sleduje ho.
Vzhledem k náročnému programu předchozích dní jsme se s PALIm
rozhodli pro relax u moře na Clifton beach. Zajímavé je, že moře máme asi 300
metrů od hotelu, ale nejbližší přijatelná pláž (tedy bez skal a s vlnami pod
3 metry), se nachází hodinu chůze od hotelu.
Koupání v Cape Townu není úplně sport číslo jedna.
Přestože tu sluníčko peče jako blázen. Ostatně, kdo by se koupal ve 13stupňové
vodě, že? Navíc ve vlnách, které jsem viděl naposledy v Bulharsku, když
vyvěšovali černou vlajku. Standardní postup „pomalu vlezu do moře a pak si
zaplavu“ se neosvědčil. Než voda začala sahat nad kolena, měli jsme nohy omrzlé,
navíc nás smetla třímetrová vlna, takže jsme byli rádi, že nás vyvrhla zpět na
pobřeží bez vážnějších následků. Naštěstí jsme inženýři, tak jsme zorganizovali
poradu a vymysleli jsme alternativní postup. Počkat, až nebudou vlny, rychle
vběhnout co nejdál do té ledové vody a plavat zpět. To už se dalo vydržet. Osobák
máme kolem 40 sekund ve vodě. V mezičasech jsme si zahrabávali nohy do
teplého písku, aby nám rozmrzly prsty na nohou.
Žádné komentáře:
Okomentovat