Hned na úvod nastaly drobnější komplikace - většina z nás neměla uzavřené boty, což je v potravinářské výrobě docela problém. Mužům nakonec sehnali nějakou pracovní obuv včetně ponožek, ženy dostaly zapůjčeno kdovíco, některé botičky vypadaly, jako když je zapůjčily přímo pracovnice z administrativy pivovaru. K tomu jsme nafasovali žertovné oranžové oblečky, sluchátka do hlučnějších provozů, ochranné brýle, cedulku na krk, že tam nesmíme chlastat a vyrazili jsme.
Týpek nás provedl komplet celým pivovarem, takže jsme viděli velín, všechny ty roury, tanky nebo jak se to jmenuje, taky plničku, etiketovačku, expedici a kdovíco ještě.
Na závěr nás vzali do degustační místnosti, kde nám donesli hromadu (ale opravdu hromadu) popcornu a k tomu jsme mohli konzumovat (jak jsme se dozvěděli na závěr, tak zdarma) všechna piva vyráběná v místním pivovaru plus Plzeňský prazdroj, o kterém tady mluvili s opravdovým respektem. I když mně osobně teda chutnal hnusně, přestože tvrdili, že ho tam nevaří, ale dovážejí od nás. Tak jsem pil místní. Čtyři nebo pět.
Co se týče jihoafrického piva, dá se docela rozumně pít. Nejoblíbenější značkou je Black Label a jeho název napovídá, kdo je jeho cílovou skupinou. Jak říká týpek z pivovaru, pivo v JAR musí být levné, aby se ho hodně vypilo (a prodalo). Na druhém místě je čerstvě Castle, který nám moc nechutnal. My jsme pili třetí pivo v pořadí oblíbenosti - Hansa. To docela chutnalo, a když šlo do tuhého, pomohl plátek limetky.
Za pivo jsme v našem oblíbeném baru Cube platili 18 R, tedy cca 40 Kč. Podle naší lektorky bychom mimo Cape Town platili za pivo ještě o třetinu méně. No není to radost?
Žádné komentáře:
Okomentovat