Odlet z ČR, cesta, přílet do JAR

Odbavení i odlet proběhly bez komplikací (kromě dvacetiminutového zpoždění) a za hodinku a půl jsme byli na Heathrow. Tam to byl docela fofr, a přestože jsme na přesun mezi terminály měli hodinu a půl, stihli jsme to tak akorát.
V letadle do Kapského města mě překvapilo poměrně velké množství mimin, samozřejmě řvoucích, ale to se nakonec vyřešilo sluchátky a hlasitou hudbou. Nejvíc mi bylo líto těch, kteří investovali v představě klidného spánku do letenek ve vyšších třídách, ve kterých to ale řvalo úplně stejně.
Let probíhal v pohodě, docela rychle utekl, a kolem 7 ráno jsme přistáli. Místní mezinárodní letiště asi nepatří mezi nejvytíženější, na celý dnešní den jim na infotabuli svítilo jen 12 odletů, to se dá zmáknout.

Po imigračním pohovoru (mírnější analogie s tím v USA) jsme si vyzvedli zavazadla, pejsci nám je očichali, jestli nevezeme nějaké zakázanosti, a šli jsme si vyměnit peníze. Mírně nás zarazily některé administrativní povinnosti, jako například kopírování pasů, uvádění adres a telefonních čísel do ČR, ale peníze holt potřebujeme.

Nakonec jsme vyfasovali své štosy bankovek a hurá na autobus do hotelu. Jeho úroveň na první dojem odpovídá mým zkušenostem z obdobných exotických destinací v jižní Americe, každopádně název Ritz je jen zbožné přání, i když uznávám, že fotky na webu hotelu vypadají hezky (rozhodně o něco líp než v reálu). A ten brouk, který vyběhl z kuchyně, určitě nebyl šváb, takže v poho. Asi.

Pak jsme vyrazili na procházku kolem pláže, kde v těch brutálních vedrech běhali různí lidé, někteří z nich vypadali, že jim to vůbec nedělá dobře, a my jsme je moc nechápali.

Sedli jsme do baru na oběd a pivko a pak zpátky na hotel. Část skupiny vyráží na Township Tour, my se chystáme na výšlap na nedalekou Signal Hill.